Virová epidemie, která na několik týdnů výrazně omezila život v (nejen) Česku, se stala mimořádnou příležitostí pro ověření různých tezí a odhadů. Jedním z nich je i vliv dopravy a jiných zdrojů na znečištění ovzduší.
Český hydrometeorologický ústav zpracoval studii, ve které porovnává imisní zatížení na vybraných měřících stanicích různého typu (dopravní, městské, venkovské…) v době epidemie (od 16.3. do 19.4.) se stejným obdobím za uplynulých deset let. Na kvalitu ovzduší nemají vliv pouze emisní zdroje, ale také srážky, rozptylové podmínky, délka slunečního svitu, …, takže zpracovat vypovídající porovnání není ničím snadným.
K závěrům:
V případě NO2 (nebo NOx obecně) je zřejmé, že k poklesu emisí došlo. Je ale podstatné uvědomit si, že pokles emisí není lineárně závislý na intenzitě dopravy. Pokles počtu automobilů má totiž vliv i na vyšší plynulost dopravy, což je další impuls ke snížení emisí zbývajícího počtu vozů. Pokles emisí však nebyl tak dramatický, jak by se dalo očekávat za situace, kdy víkendový provoz v Praze dosahoval asi 50% normálu. Zdá se, že lokální zdroje topení a jiné emisní zdroje mají i v Praze svůj významný vliv
V případě prachových částic PM10 se zdá, že doprava je jejich velmi okrajovým producentem, protože k jejich jednoznačnému poklesu, který by se dal přičíst snížené intenzitě dopravy, v podstatě nedošlo.
Celá 25ti stránková zpráva je k dispozici v Knihovně SČS v kapitole Čistá mobilita v posledním odstavci „Vliv dopravy na čistotu ovzduší“
