(Aktualizace 13.12.2021 – doplněn odkaz na metodiku GŘC k měření zůstatků topného oleje v nádrži))
V půli července opět proběhla „pravidelná letní“ schůzka zástupců SČS a celní správy, na které byly diskutovány zejména legislativní změny v oblasti topných olejů (§ 56 SPD).
Změna lhůty pro podání daňového přiznání k uplatnění vrácení spotřební daně z LTO – výroba tepla §56
Zástupci SČS s potěšením konstatovali, že dotčené subjekty byly tentokrát s dostatečným předstihem o změně informovány a mohly se na ni v klidu připravit. V té souvislosti vyjádřili přání, aby se přístup, kdy jsou o zásadních změnách subjekty aktivně informovány (zásadní změna zákona s dopadem na subjekty, změna správní praxe) stal standardem.
Způsob měření zůstatků topného oleje v nádrži
Některé celní úřady od subjektů vyžadují, aby kromě zjištěného množství oleje v nádrži evidovali i naměřenou hodnotu, ze které bylo množství oleje zjištěno (výše hladiny v cm, množství kapaliny v %, …). Protože jde o výklad zákona prezentovaný aktuálně celní správou, budeme se s ním zřejmě setkávat častěji a asi je rozumné jej respektovat.
Pokud jde o technologii měření, doporučuje celní správa před měřením mechanickým měření elektronické (ať už jde o měření výšky hladiny nebo průtoku). Elektronický způsob měření vyvolává při případných kontrolách méně pochybností.
Pro sjednocení praxe vydala celní správa ke způsobu měření metodiku, která k dispozici zde: Informace_21_46424
Změna daňové příslušnosti
Řada objektů v krajích (například v horských oblastech) má své vlastníky (a tím i daňovou příslušnost) v Praze. Po stránce správní je vše v pořádku, nicméně takový stav částečně komplikuje průběh a prodlužuje trvání kontrol (nutná součinnost celního úřadu v místě, extrémní vytíženost pražského pracoviště celní správy, …). Pokud se subjekty rozhodnou změnit svou daňovou příslušnost ke spotřební dani na pracoviště celní správy v místě, kde se nachází objekt, bude taková žádost ze strany celní správy vyřízena s vysokou pravděpodobností kladně. Samozřejmě se jedná o případy, kdy subjekt nemá vůči celní správě jiné povinnosti. Pokud je ale subjekt také provozovatelem daňového skladu nebo provozuje více objektů, u kterých nárokuje vratky daně, ve více regionech, bude celní správa žádost posuzovat logicky tak, že místní příslušnost zůstane (nebo bude přesunuta) na místo, kde dochází z pohledu kompetencí celní správy k největším obratům.
Správu spotřebních daní jednoho subjektu totiž nelze rozdělit mezi více správců (regionálních pracovišť celní správy)
