Česká obchodní inspekce vydává obvykle na přelomu ledna a února souhrn výsledků sledování kvality pohonných hmot na českém trhu v předchozím roce. Podobný dokument, ale s ročním zpožděním, vydává i Evropská komise.
Komise sleduje pouze vady u benzínu a nafty, v případě nafty jde dokonce o menší rozsah potenciálních vad, než monitoruje ČOI.
V posledních letech jsme vám přinášeli porovnání těchto výsledků a ani letošek nebude výjimkou.
Rok 2021 – Česko
Budeme-li hodnotit pouze benzín a naftu a zajímat se jen o parametry, které kontroluje i Evropská komise, došlo v roce 2021 v Česku k mírnému zhoršení – v letech 2019 a 2020 byly výsledky monitoringu kvality sice drobně, ale lepší. Závadovost se pohybovala na úrovni 0,4%. I tak jde ale o výborný výsledek, znamená že pouze čtyři vzorky z tisíce vykazují nějakou vadu. To je hodnota, která je výrazně nižší, než je průměr v zemích Evropské unie.
Podle analýzy, kterou i za rok 2021 zpracovala asociace ČAPPO sdružující největší hráče na trhu, se závady vyskytovaly srovnatelně napříč celým trhem bez ohledu na vlastnictví a velikost sítě čerpacích stanic. To je samozřejmě výborná zpráva pro motoristy – ať už tankují u velké sítě nebo nezávislé čerpací stanice, mají jistotu nákupu kvalitního paliva.
Rok 2020 – porovnání českého a evropského trhu
Za rok 2020 jsou již k dispozici i data Evropské komise o výsledcích v ostatních zemích EU, můžeme tedy srovnávat. Závadovost se v Česku pohyboval na úrovni 0,22% (jde o vady zjištěné u benzínu a vady u nafty s výjimkou vadného bodu vzplanutí, který se pro potřeby EU nevyhodnocuje). Evropský průměr je 8x (!) horší, dosahuje 1,76%. I tak jde v rámci evropských zemí o půlprocentní zlepšení (v roce 2019 bylo zjištěno 2,23% vad). SČS pro potřeby srovnání detailněji vyhodnocuje výsledky v sousedních zemích, tomto srovnání jsme premianty. Pro porovnání – „nejhorší“ (v úvozovkách, protože se příliš neodlišuje od evropského průměru) je Rakousko s 2,43% vad, nejlepší z našich sousedů je Polsko s 0,39% vad, což je však stále horší než výsledky v Česku.
Z hlediska věrohodnosti výsledků je dobré připomenout, že každá země kontroluje rozdílné množství vzorků. Evropská komise předepisuje členským zemím minimální počty kontrol, které se podle velikosti země pohybují obvykle kolem 200 nebo 400 vzorků ročně. Čím více vzorků je ale odebráno, tím je vypovídající hodnota monitoringu kvality samozřejmě vyšší. Premiantem je, pokud jde o počet kontrol, Belgie, na jejím území je ročně odebíráno přes 9.000 vzorků. Česko je se svými více než 2.000 vzorků hned druhé v pořadí. I Polsko, které reportuje poměrně vysokou kvalitu prodávaných paliv, odebírá více vzorků než je ze strany Bruselu vyžadováno – více než 1.000, což je jen o 200 vzorku méně než sousední a mnohem větší Německo. Naopak Rakousko, které má podle výsledku z našich sousedů nejvíce nalezených vad na počet odebraných vzorků, kontrolovalo pouze nezbytných 200 vzorků.
Závěr
Z výše uvedených informací lze shrnout
- kvalita paliv na českém trhu je, v rozporu s většinovým přesvědčením českých motoristů, excelentní a v rámci Evropské unie výrazně nadprůměrná
- kvalita paliva na českém trhu má setrvalý trend, v posledních sedmi letech se tuzemská závadovost pohybuje na 1/3 až 1/5 evropského průměru
- není rozhodující, zda-li zákazníci tankují u velkých řetězců nebo u nezávislých pump, kvalita je napříč trhem naprosto srovnatelná, vyrovnaná
Přehlednou tabulku s výsledky kontrol v posledních letech můžete vidět zde
